Stanovy odborového svazu
STANOVY ODBOROVÉHO SVAZU
pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství
Čech a Moravy
1. Úvodní ustanovení a poslání ODBOROVÉHO svazu
Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy (dále jen „Odborový svaz“), používající neformální zkratku OS DOSIA, je jednotnou, otevřenou a nezávislou, odborovou organizací, s právní osobností. Na základě dobrovolnosti sdružuje zaměstnance z odvětví městské hromadné dopravy a veřejné silniční dopravy, silničního hospodářství, autoopravárenství a příbuzných odvětví, bez rozdílu jejich sociálního postavení, národnosti, politické příslušnosti, náboženského vyznání, rasy, pohlaví a sexuální orientace.
Odborový svaz svoji činnost rozvíjí politicky, ekonomicky a organizačně nezávisle na státních a hospodářských orgánech, občanských iniciativách a subjektech v souladu s Programem Odborového svazu, potřebami a zájmy členů. Vůči politickým stranám a hnutím vystupuje nadstranicky.
Ve své činnosti je organizačně, materiálně a finančně samostatný. Podle potřeby Odborový svaz spolupracuje s dalšími odborovými organizacemi, zájmovými organizacemi a občanskými iniciativami.
Posláním a cílem Odborového svazu, jeho orgánů a základních organizací je obhajoba a prosazování sociálních, pracovních, ekonomických, mzdových, platových, kulturních, životních, ekologických a profesních zájmů členů a ochrana jejich práv. Za tímto účelem zejména kolektivně vyjednávají a uzavírají kolektivní smlouvy. V souladu s potřebami a zájmy členů podporuje vzdělávací činnost a rozvíjí mezinárodní činnost a solidaritu, kde usiluje o vytvoření odborové jednoty při prosazování svobody, demokracie, odborových a lidských práv a sociálního pokroku ve světě.
Odborový svaz a základní organizace v něm sdružené vykonávají u jednotlivých zaměstnavatelů kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
2. PRÁVNÍ POSTAVENÍ ODBOROVÉHO SVAZU, ZÁKLADnÍCH ORGANIZAcÍ A Jejich ORGÁNŮ
2.1 Odborový svaz a základní organizace, pobočné organizace Odborového svazu, mají právní osobnost, jsou právnickými osobami, v právních vztazích vystupují vlastním jménem a na svou odpovědnost. Jejich jménem v právních vztazích:
-
- jedná a podepisuje statutární orgán, jímž je u Odborového svazu předseda Odborového svazu nebo místopředseda Odborového svazu,
- jedná statutární orgán, jímž je u základní organizace výbor, za který jedná a podepisuje předseda nebo jiný pověřený člen statutárního orgánu. V případě, že má základní organizace méně než 15 členů, může za ni jednat a podepisovat důvěrník základní organizace, který je statutárním orgánem.
2.2 Podmínky pro hospodaření s finančními prostředky a majetkem jsou upraveny vnitřními předpisy. Odborový svaz nenese žádnou odpovědnost za hospodaření základních organizací, základní organizace nenesou žádnou odpovědnost za hospodaření Odborového svazu a členové Odborového svazu neručí za závazky Odborového svazu ani jeho organizačních jednotek.
2.3 Působí-li u zaměstnavatele více základních organizací nebo působí-li základní organizace v jednom kraji nebo odvětví, mohou základní organizace svým rozhodnutím Členské schůze (konference) založit Sdružení základních organizací (dále jen SZO). Delegované kompetence SZO stanoví sdružující se základní organizace vzájemnou dohodou, včetně způsobu jeho financování.
2.4 Sněm Odborového svazu na základě odůvodněné písemné žádosti může výjimečně SZO přiznat právní osobnost. Schválením žádosti se SZO stává organizační jednotkou Odborového svazu, pobočnou organizací Odborového svazu. SZO jako právnická osoba vzniká dnem následujícím po dni, v němž bylo doručeno příslušnému orgánu veřejné moci oznámení o jeho založení. O zrušení nebo přeměně SZO rozhodují Členské schůze (konference) sdružených základních organizací. SZO je oprávněno mimo jiné jednat v pracovněprávních vztazích, kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvu u zaměstnavatele ve stanoveném rozsahu. SZO v právních vztazích vystupuje vlastním jménem a na svou odpovědnost. Jménem SZO jedná a podepisuje statutární orgán SZO, jímž je zvolený předseda.
3. Členství K OdborovémU svazu
3.1 Vznik členství
3.1.1 Členem Odborového svazu se může stát každý občan starší patnácti let, který na území České republiky nebo dočasně mimo její území je v pracovněprávním, učebním či jiném obdobném vztahu k zaměstnavatelům v odvětví městské hromadné dopravy a veřejné silniční dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství, případně jiného příbuzného odvětví a ztotožňuje se s Programem Odborového svazu a Stanovami Odborového svazu a chce se na nich podílet především prostřednictvím základní organizace Odborového svazu.
3.1.2 Člen, který přerušil nebo ukončil pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah pro svůj zdravotní stav, odchod do důchodu nebo z důvodu studia, mateřství či jiných vážných rodinných nebo osobních důvodů, si zachovává právo být i nadále členem Odborového svazu v některé z jeho základních organizací.
3.1.3 Při přechodu člena z jiného odborového svazu nebo odborové organizace do Odborového svazu, se délka členství v jiném odborovému svazu nebo odborové organizaci členovi započítává do délky členství k Odborovému svazu.
3.1.4 Individuální členství k základní organizaci je umožněno tehdy, pokud zájemce o členství nesplňuje plně ustanovení bodu 3.1.1 a bodu 3.1.2 Stanov.
3.2 Zánik členství člena
3.2.1 Členství k Odborovému svazu zaniká:
- dobrovolným rozhodnutím člena o ukončení členství,
- trvalou změnou pobytu člena mimo území České republiky,
- vyloučením člena na základě usnesení základní organizace,
- úmrtím člena,
- zánikem členství základní organizace k Odborovému svazu.
3.2.2 Vyloučení člena je možné:
- za porušení Stanov Odborového svazu,
- za prokazatelnou zpronevěru odborových finančních prostředků, hmotného nebo nehmotného majetku,
- vystupuje-li člen v rozporu se zájmy a cíli základní organizace,
- pro neplacení členských příspěvků včas a ve stanovené výši po dobu delší než dva měsíce, ani ve lhůtě, ke které byl člen prokazatelně vyzván.
Za porušení Stanov se považuje zejména porušení povinností člena uvedených v čl. 4.2 Stanov.
O vyloučení člena rozhoduje Členská schůze (konference). Usnesení Členské schůze (konference) musí být řádně odůvodněno. Proti usnesení Členské schůze (konference) se člen může do 30 dnů od doručení usnesení písemně odvolat k Výkonné radě Odborového svazu. Odvolání má odkladný účinek. Usnesením Členské schůze (konference) nebo usnesením Výkonné rady Odborového svazu o vyloučení zanikají všechna práva člena.
O vyloučení individuálního člena rozhoduje základní organizace Odborového svazu a proti jejímu rozhodnutí se individuální člen může odvolat, ve lhůtě 30 dnů od doručení písemného rozhodnutí, ke Sněmu Odborového svazu. Toto odvolání má odkladný účinek.
3.3 Zánik členství základní organizace
3.3.1 Členství základní organizace k Odborovému svazu zaniká:
- vystoupením základní organizace,
- zrušením základní organizace s likvidací,
- zrušením členství základní organizace,
- sloučením základních organizací v jednu základní organizaci, při současném zrušení jedné z původních základních organizací,
- splynutím základních organizací v jednu novou základní organizaci, při současném zrušení všech původních základních organizací.
3.3.1.1 O vystoupení základní organizace rozhoduje členská schůze (konference) nejméně 2/3 většinou všech členů. Písemné oznámení o vystoupení základní organizace, včetně zprávy o vypořádání hmotného a nehmotného majetku, doručí výbor základní organizace Odborovému svazu. Dnem následujícím po doručení oznámení o vystoupení základní organizace, členství základní organizace k Odborovému svazu zaniká.
3.3.1.2 O zrušení základní organizace rozhoduje členská schůze (konference) nejméně 2/3 většinou všech členů (delegátů). Písemné oznámení o rozhodnutí o zrušení základní organizace, včetně zprávy o vypořádání hmotného a nehmotného majetku, doručí výbor základní organizace Odborovému svazu. Dnem následujícím po doručení oznámení o zrušení základní organizace, členství základní organizace k Odborovému svazu zaniká.
3.3.1.3 O zrušení členství základní organizace v případě porušení Stanov nebo usnesení Sjezdu Odborového svazu rozhoduje Výkonná rada Odborového svazu.
Za porušení Stanov nebo usnesení Sjezdu Odborového svazu se považuje zejména:
- záměrné neodůvodněné neplnění odvodu podílu z členských příspěvků za dobu delší než 3 měsíce, jestliže k plnění byla základní organizace prokazatelně vyzvána,
- jestliže výbor základní organizace nebo důvěrník přestal vykonávat svou funkci a přes působení Odborového svazu nebylo možné dosáhnout obnovení jeho činnosti.
Základní organizace se může proti rozhodnutí Výkonné rady Odborového svazu o zrušení členství do 30 dnů od doručení rozhodnutí písemně odvolat ke Sněmu Odborového svazu. Toto odvolání má odkladný účinek.
Do rozhodnutí Sněmu Odborového svazu o zrušení členství základní organizace z důvodů uvedených v 3.3.1.3 se pozastavují všechna práva vyplývající z členství.
3.3.2 Ve všech případech zániku členství základní organizace k Odborovému svazu je výbor základní organizace povinen vrátit Odborovému svazu razítka potvrzující příslušnost k Odborovému svazu a sdělit zánik členství bankovnímu ústavu, který vede účet základní organizace, příslušnému finančnímu úřadu, případně správě sociálního zabezpečení a zdravotním pojišťovnám. Za nesplnění těchto povinností nenese Odborový svaz žádnou odpovědnost. Odborový svaz podá příslušnému rejstříkovému soudu návrh na zápis výmazu členství základní organizace.
3.4 Zánik Odborového svazu
Odborový svaz se zrušuje, usnese-li se na jeho zrušení Sjezd Odborového svazu nejméně 2/3 hlasů delegátů Sjezdu Odborového svazu. V případě zrušení Odborového svazu rozhoduje o majetku Sjezd Odborového svazu nebo jím pověřený orgán. Odborový svaz zaniká jeho výmazem ze spolkového rejstříku.
4. Práva a povinnosti členů
Všichni členové Odborového svazu jsou si rovni, mají stejná práva a povinnosti.
4.1 Každý člen, který řádně plní své členské povinnosti, má právo:
- svobodně a demokraticky vyjadřovat své názory,
- volit a být volen do všech orgánů základní organizace a Odborového svazu,
- na obhajobu a ochranu pracovních, mzdových, platových a sociálních práv, včetně práva na stávku,
- na pomoc při uplatňování práva na zaměstnání, základních lidských práv a občanských svobod,
- na bezplatnou právní poradu, pomoc a zastoupení před zaměstnavateli, státními orgány a soudy, včetně poradenské služby ve věcech pracovního práva a sociálního zabezpečení poskytované v souladu s Řádem právní pomoci Odborového svazu,
- být informován o všech zásadních otázkách, které základní organizace řeší a vyjadřovat se k nim,
- na pomoc při získávání nové kvalifikace při nezaviněné ztrátě zaměstnání (zdravotní důvody),
- na ochranu před šikanováním a před znemožňováním obhajovat svá práva,
- na ochranu při výkonu odborové funkce i po skončení funkčního období v souladu se zákoníkem práce,
- účastnit se na tvorbě a uskutečňování politiky Odborového svazu,
- osobně se zúčastnit jednání orgánu Odborového svazu, který rozhoduje o jeho zájmech,
- na finanční pomoc při stávkách schválených a organizovaných příslušnými odborovými orgány v souladu se zásadami o použití Stávkového fondu,
- využívat dalších práv a výhod, které pro členy a jejich rodinné příslušníky poskytují základní organizace a orgány Odborového svazu (rekreace, hmotné a finanční podpory atd.),
- podílet se na tvorbě a kontrole dodržování pracovněprávních předpisů, vnitřních mzdových a platových předpisů, předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a kontrole plnění závazků z kolektivních smluv,
- využívat všech smluv uzavíraných Odborovým svazem ku prospěchu svých členů.
4.2 Člen je povinen:
- dodržovat Stanovy Odborového svazu,
- dodržovat Stanovy nebo Statut odborové organizace,
- plnit usnesení orgánů základní organizace,
- plnit usnesení orgánů Odborového svazu,
- řádně platit ve stanovené výši a včas členské příspěvky,
- účastnit se stávky, když předtím pro ni hlasoval, pokud mu v tom nebrání vážné důvody.
5. Zásady jednání a rozhodování
5.1 Odborový svaz, jeho orgány a základní organizace rozvíjejí svoji činnost na demokratickém základě, což znamená:
- nezadatelné právo každého člena svobodně se vyjadřovat k řešení úkolů a problémů a předkládat návrhy a stanoviska. Příslušný orgán je povinen bezprostředně, nejpozději však do 30ti kalendářních dnů, odpovědět na připomínky a stanoviska a sdělit postup a způsob řešení,
- svobodu kritiky kteréhokoliv člena, funkcionáře základní organizace a orgánu Odborového svazu,
- samostatnost základní organizace a každého orgánu Odborového svazu v souladu se Stanovami a Programem Odborového svazu,
- přijmout usnesení zásadně po širokém kolektivním posouzení, demokratické diskusi a výměně názorů, pravidelně kontrolovat jejich plnění, upřesňovat nebo rušit ta, která již neodpovídají potřebám a situaci,
- zabezpečovat úplnou, objektivní a pohotovou informovanost členů o práci základní organizace a orgánů Odborového svazu,
- zabezpečovat ochranu osobních údajů členů před jejich neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo zneužíváním.
5.2 Podmínky rozhodování jsou následující:
- orgány základní organizace a orgány Odborového svazu jsou usnášeníschopné a mohou právoplatně rozhodovat, je-li jednání přítomna nejméně nadpoloviční většina všech členů (všech zvolených delegátů) orgánů základní organizace a orgánů Odborového svazu; usnesení jsou právoplatná, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných členů (zvolených delegátů), s výjimkou článku 8.1 Stanov,
- menšina se podřizuje většině, má však právo formulovat své stanovisko a ponechat si svůj názor a na základě nových poznatků a zkušeností žádat jeho opětné posouzení (projednání),
- orgán Odborového svazu přijímá rozhodnutí především na základě návrhů a doporučení základních organizací,
- vztahy orgánů Odborového svazu k základním organizacím a individuálním členům jsou založeny na principech demokratické dohody a pomoci,
- usnesení Sjezdu Odborového svazu a Sněmu Odborového svazu jsou závazná pro všechny členy základní organizace a orgány Odborového svazu,
- usnesení členské schůze (konference) základní organizace jsou závazná pro členy a orgány základní organizace, s výjimkou účasti člena na stávce (viz. čl. 4.2 Stanov).
6. Základní zásady pro volby v orgánech ODBOROVÉHO SVAZU A ZÁKLADNÍCH ORGANIZACÍCH A DÉLKA FUNKČNÍHO OBDOBÍ
6.1 Pro volby se stanoví tyto základní zásady:
- všechny orgány Odborového svazu a orgány základní organizace jsou voleny demokratickým způsobem zdola nahoru tajným hlasováním, zpravidla z většího počtu kandidátů,
- každý člen může být zvolen do kterékoli odborové funkce bez ohledu na délku členství; rozhodující pro volbu jsou morálně charakterové vlastnosti, odborové znalosti a zkušenosti,
- volby jsou právoplatné, zúčastní-li se jich nejméně 2/3 členů (delegátů). Zvoleni jsou ti, kteří obdrželi největší počet hlasů, nejméně však nadpoloviční většinu přítomných členů nebo delegátů s hlasem rozhodujícím. Volební řády schvaluje každý odborový orgán a základní organizace s respektováním těchto zásad.
6.2 Funkční období pro členy všech orgánů základních organizací se stanoví na 5 let. Členská schůze (konference) má možnost zkrátit pětileté funkční období, nejméně však na dva roky. Před uplynutím funkčního období se koná volba kteréhokoliv člena orgánu základní organizace v případě, že jde o doplňující volby za člena, kterému skončil výkon funkce podle odst. 6.4 písm. a) a c) Stanov nebo o to požádá nejméně 1/3 členů.
6.3 Funkční období předsedy Odborového svazu, místopředsedy Odborového svazu, předsedy a místopředsedy odvětvové sekce a členů orgánů Odborového svazu se stanoví na 5 let. Před uplynutím funkčního období se koná volba kteréhokoliv člena orgánu Odborového svazu v případě, že jde o doplňující volby za člena, kterému skončil výkon funkce podle odst. 6.4 písm. a) a c) Stanov.
6.4 Výkon funkce končí:
- vzdáním se funkce,
- uplynutím funkčního období,
- odvoláním z funkce před uplynutím funkčního období, jestliže o to požádá nejméně 1/3 členů. Pro odvolání z funkce platí stejné zásady jako pro volbu.
7. Organizační výstavba a struktura Odborového svazu
7.1 Výstavba Odborového svazu vychází z potřeb a zájmů členů. Sleduje zachování jednoty Odborového svazu při respektování pravomoci základních organizací.
7.2 Odborový svaz je budován na zásadách vnitroodborové demokracie. Organizační schéma Odborového svazu je přílohou Stanov.
8. Základní organizace
8.1. Základní organizace je organizační jednotkou Odborového svazu, pobočnou organizací Odborového svazu, která má právní osobnost. O založení, zrušení, vystoupení, rozdělení, sloučení nebo splynutí rozhoduje Členská schůze (konference). O těchto všech důležitých záležitostech základní organizace rozhoduje Členská schůze (konference) nejméně 2/3 většinou hlasů. Založená základní organizace se dobrovolně sdružuje v Odborovém svazu a je v něm evidována. K založení a vzniku základní organizace je třeba nejméně 3 členů. Odborový svaz podá příslušnému orgánu veřejné moci oznámení o založení základní organizace s návrhem na zápis, základní organizace vzniká dnem následujícím po dni, v němž bylo podání doručeno.
8.2. Základní organizace je nositelem odborové demokracie, těžištěm uspokojování potřeb, prosazování zájmů a ochrany práv členů. Ve smyslu zákoníku práce jedná u zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích, sjednává a uzavírá podnikové kolektivní smlouvy a dbá o dodržování pracovněprávních předpisů, včetně předpisů mzdových nebo platových, předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, předpisů o zaměstnanosti, dále vnitřních předpisů zaměstnavatele a kolektivní smlouvy a vykonává u zaměstnavatele kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
8.3 Orgány základní organizace
8.3.1 Členská schůze (konference)
8.3.1.1 Nejvyšším orgánem základní organizace je Členská schůze (konference), která rozhoduje o všech důležitých otázkách života a práce základní organizace. Tyto pravomoci může Členská schůze (konference) přenést na výbor základní organizace.
8.3.1.2 Pravomoci Členské schůze (konference) jsou následující:
- volí, kontroluje a odvolává členy svých volených orgánů,
- schvaluje zásady hospodaření základní organizace, které vycházejí z rámcových směrnic Odborového svazu,
- schvaluje rozpočet základní organizace a kontrolu jeho čerpání,
- rozhoduje o vnitřní organizační struktuře,
- rozhoduje o počtu uvolněných funkcionářů základní organizace, způsobu uvolnění a o délce uvolnění (poskytnutém pracovním volnu) a jejich odměňování,
- rozhoduje o nakládání s movitým a nemovitým majetkem základní organizace v případě zániku zaměstnavatele, u kterého základní organizace působí nebo v případě zrušení základní organizace s likvidací,
- navrhuje kandidáty do funkcí v orgánech Odborového svazu,
- rozhoduje o zvýšení minimální výše individuálního členského příspěvku,
- rozhoduje o zrušení nebo přeměně základní organizace.
8.3.2 Výbor základní organizace
8.3.2.1 Pro řízení odborové práce a zabezpečování úkolů volí Členská schůze (konference) výbor základní organizace. Výbor rozhoduje o delegování svých kompetencí na nižší orgány základní organizace. Výbor základní organizace je statutárním orgánem základní organizace, za který jedná a podepisuje předseda nebo jiný pověřený člen. Výbor je orgánem základní organizace uplatňující výkon pravomocí a oprávnění vyplývající z obecně závazných právních předpisů, kolektivních smluv a vnitřních předpisů zejména formou kolektivního vyjednávání, rozhodování, spolurozhodování projednávání a výkonem práva na informace a kontrolu.
8.3.2.2 Pravomoci výboru základní organizace jsou následující:
- svolává Členskou schůzi (konferenci) minimálně jednou ročně,
- organizuje členy k plnění jejich závěrů a usnesení,
- v rozsahu stanovených kompetencí zabezpečuje výkon partnerské funkce k zaměstnavatelským orgánům,
- rozhoduje o délce krátkodobého uvolnění (poskytnutého pracovního volna hrazeného základní organizací)
8.3.3 Revizní komise
Revizní komise je nezávislým revizním orgánem základní organizace, která je volena Členskou schůzí (konferencí).
8.3.4 Důvěrník a revizor účtů
Má-li základní organizace méně než 15 členů, může Členská schůze zvolit důvěrníka a revizora účtů. V těchto organizacích, pokud je nutné kolektivní rozhodování, vykonává působnost výboru základní organizace Členská schůze. Důvěrník základní organizace, která má méně než 15 členů je statutárním orgánem. Revizor účtů plní funkci revizní komise.
8.4 Pozastavení výkonu funkce
Dopustí-li se funkcionář Odborového svazu v průběhu svého funkčního období hrubého porušení Stanov nebo bylo-li proti němu zahájeno trestní stíhání pro závažný úmyslný trestný čin, může mu být pozastaven výkon funkce až do vyřešení celé záležitosti. O svém rozhodnutí je příslušný orgán povinen informovat členskou základnu (konferenci) nebo Sněm Odborového svazu.
9. orgány Odborového svazu
K vytvoření podmínek pro činnost základních organizací, jejich všeobecný rozvoj a k obhajobě a prosazování společných zájmů a potřeb členů jsou zřízeny orgány Odborového svazu.
Orgány Odborového svazu jsou:
-
- Sjezd Odborového svazu
- Sněm Odborového svazu
- Výkonná rada Odborového svazu
- Odvětvová sekce
- Revizní komise
9.1 Sjezd Odborového svazu
9.1.1 Nejvyšším orgánem Odborového svazu je Sjezd Odborového svazu, který je svoláván jednou za 5 let. V mezidobí může být svolán mimořádný Sjezd Odborového svazu, jestliže o to požádají nejméně 2/3 základních organizací z každé odvětvové sekce Odborového svazu. Usnesení Sjezdu Odborového svazu jsou závazná pro všechny základní organizace a orgány Odborového svazu.
9.1.2 Sjezd Odborového svazu zejména:
- podle volebního řádu volí předsedu Odborového svazu a místopředsedu Odborového svazu, kterým zvolením vzniká pracovní poměr k Odborovému svazu. Předseda Odborového svazu nebo místopředseda Odborového svazu jsou statutárními orgány Odborového svazu,
- podle volebního řádu volí revizní komisi,
- rozhoduje o zásadních otázkách Programu Odborového svazu a činnosti Sněmu Odborového svazu při respektování Stanov a Programu Odborového svazu a dalších usnesení Sjezdu Odborového svazu a jejich změn,
- projednává a schvaluje:
- zprávu o činnosti Odborového svazu za uplynulé období a zprávu o plnění usnesení předcházejícího Sjezdu Odborového svazu,
- zprávu revizní komise,
- Stanovy Odborového svazu,
- Program Odborového svazu,
- Volební řád Sjezdu Odborového svazu,
- jednací řád Sjezdu Odborového svazu,
- zřízení svazových fondů,
- schvaluje výši členského příspěvku a poměr rozdělení členských příspěvků mezi základní organizaci a Odborový svaz,
- rozhoduje o zrušení, rozdělení nebo sloučení Odborového svazu s jiným odborovým subjektem. V těchto případech Sjezd Odborového svazu rozhoduje i o majetku Odborového svazu, případně tím pověří jiný orgán Odborového svazu.
9.2 Sněm Odborového svazu
9.2.1. Sněm Odborového svazu je nejvyšším orgánem Odborového svazu mezi Sjezdy Odborového svazu. Jednání Sněmu Odborového svazu se řídí Programem Odborového svazu, usnesením Sjezdu Odborového svazu a dalšími dokumenty přijatými Sjezdem Odborového svazu. Je svoláván Výkonnou radou Odborového svazu nejméně dvakrát ročně. Sněm Odborového svazu je složen z předsedy Odborového svazu, místopředsedy Odborového svazu a zástupců odvětvových sekcí (na každých započatých 800 členů odvětvové sekce 1 zástupce do Sněmu Odborového svazu). Jednání Sněmu Odborového svazu se s hlasem poradním účastní předseda revizní komise nebo jím pověřený člen.
9.2.2. Sněm Odborového svazu:
- je partnerem příslušným státním a zaměstnavatelským orgánům,
- dle požadavků základních organizací a v souladu s ustanovením zákoníku práce, vykonává u zaměstnavatelů kontrolu nad dodržováním právních předpisů,
- schvaluje a vydává Řád právní pomoci Odborového svazu, Stávkový řád Odborového svazu, Zásady sociálně podpůrného fondu, Zásady pro ocenění funkcionářů orgánů Odborového svazu, Zásady hospodaření s finančními prostředky a dalším majetkem základních organizací,
- schvaluje rozpočet Odborového svazu včetně fondů Odborového svazu, výsledky hospodaření a projednává zprávy revizní komise,
- volí doplňované členy revizní komise,
- svolává řádný nebo mimořádný Sjezd Odborového svazu,
- schvaluje vznik nebo zánik členství Odborového svazu k mezinárodním profesním organizacím.
9.3 Výkonná rada Odborového svazu
9.3.1. K zabezpečení úkolů operativní povahy mezi zasedáními Sněmu Odborového svazu je pověřena Výkonná rada Odborového svazu, kterou tvoří předseda Odborového svazu, místopředseda Odborového svazu, předsedové a místopředsedové odvětvových sekcí a z každé sekce 2 členové OS volení plénem odvětvových sekcí. Jednání Výkonné rady Odborového svazu je svoláváno nejméně 6x za rok. Jednání Výkonné rady Odborového svazu se s hlasem poradním účastní předseda revizní komise nebo jím pověřený člen.
9.3.2. Výkonná rada Odborového svazu zejména:
- připravuje Program Sněmu Odborového svazu a nejméně dvakrát ročně svolává jeho jednání,
- projednává a řeší náměty a připomínky členské základny,
- potvrzuje právní osobnost základní organizace,
- dle požadavků základních organizací a v souladu s ustanoveními zákoníku práce vykonává u zaměstnavatelů kontrolu nad dodržováním právních předpisů,
- rozhoduje o poskytování materiálních výhod členům z Podpůrného fondu Odborového svazu,
- rozhoduje o operativních a organizačních úkolech Odborového svazu,
- rozhoduje o zrušení členství základní organizace k Odborovému svazu v souladu s čl. 3.3 Stanov s tím, že o těchto rozhodnutích informuje nejbližší zasedání Sněmu Odborového svazu,
- schvaluje Zásady odměňování a mzdové politiky pro zaměstnance a funkcionáře Odborového svazu.
9.4 Odvětvová sekce
9.4.1 Základní organizace se podle profesního zaměření a k obhajobě svých oprávněných zájmů a potřeb sdružují v odvětvové sekci Odborového svazu. Těžištěm práce odvětvové sekce je zejména kolektivní vyjednávání a výměna zkušeností v odvětví.
9.4.2 Odvětvová sekce se vytváří
- pro organizace městské hromadné dopravy a veřejné silniční dopravy (MHD a VSD),
- pro organizace silničního hospodářství a autoopravárenství (SH a AO).
9.4.3 Plénum odvětvové sekce
9.4.3.1 Pro řízení odvětvové sekce a koordinaci její práce je plénem odvětvové sekce volen předseda odvětvové sekce a místopředseda odvětvové sekce. Předseda odvětvové sekce může být pro výkon funkce uvolněn a v takovém případě vzniká předsedovi odvětvové sekce pracovní poměr k Odborovému svazu. Odvětvová sekce, která nepřesáhne počtu 6 000 členů je řízena místopředsedou Odborového svazu a volí pouze místopředsedu odvětvové sekce.
9.4.3.2 Plénum odvětvové sekce je tvořeno po jednom zástupci z každé základní organizace v odvětvové sekci. Základní organizace s více než 400 členy má právo delegovat na každých dalších 400 započatých členů dalšího svého zástupce.
9.4.3.3 Plénum odvětvové sekce navrhuje své zástupce do komise pro přípravu a vyjednávání příslušné kolektivní smlouvy vyššího stupně. Komise pro přípravu a vyjednávání kolektivní smlouvy vyššího stupně vypracuje své stanovisko k návrhu kolektivní smlouvy vyššího stupně a předloží ho k projednání plénu odvětvové sekce.
9.4.3.4 Plénum odvětvové sekce:
- volí a odvolává předsedu odvětvové sekce a místopředsedu odvětvové sekce,
- navrhuje kandidáty na funkci předsedy Odborového svazu a místopředsedy Odborového svazu,
- volí podle stanoveného klíče své zástupce do Sněmu Odborového svazu a do Výkonné rady Odborového svazu,
- je svoláváno předsedou odvětvové sekce,
- projednává stanoviska komise pro přípravu a vyjednávání kolektivní smlouvy vyššího stupně k návrhům kolektivní smlouvy vyššího stupně,
- má povinnost projednat a řešit na požádání specifickou problematiku základních organizací,
- předkládá Výkonné radě Odborového svazu a Sněmu Odborového svazu k projednání připomínky k vnitřním předpisům Odborového svazu,
- předkládá Výkonné radě Odborového svazu a Sněmu Odborového svazu program své činnosti na příslušný rok s tím, aby náklady této činnosti byly zahrnuty do rozpočtu Odborového svazu.
9.4.4 Předsednictvo odvětvové sekce
Orgánem odvětvové sekce je předsednictvo, které tvoří zvolení zástupci sekce podle stanoveného klíče, tj. jeden zástupce na každých započatých 800 členů odvětvové sekce a je svoláváno minimálně 4x ročně. Volby do tohoto orgánu probíhají podle regionálního uspořádání, schváleného plénem sekce.
9.4.5 Shromáždění delegátů zvolených za odvětvovou sekci na Sjezd Odborového svazu je postaveno na roveň plénu odvětvové sekce.
9.5 Revizní komise
9.5.1 Revizní komise je nezávislým revizním orgánem Odborového svazu, má 5 členů a je volena Sjezdem Odborového svazu podle platného volebního řádu.
9.5.2 Revizní komise zejména:
- posuzuje rozhodnutí Sněmu Odborového svazu a Výkonné rady Odborového svazu z hlediska hospodaření s majetkem Odborového svazu,
- předkládá Sněmu Odborového svazu stanovisko k rozpočtu a účetní závěrce hospodaření Odborového svazu,
- provádí v souladu se Stanovami a vnitřními předpisy Odborového svazu kontrolu hospodaření s majetkem Odborového svazu,
- provádí kontrolu a revizi čerpání finančních prostředků vynaložených Sněmem Odborového svazu a Výkonnou radou Odborového svazu,
- provádí kontrolu odvodu podílu členských příspěvků pro Odborový svaz,
- na základě žádosti alespoň poloviny členů základní organizace nebo na požádání revizní komise základní organizace nebo na žádost předsedy základní organizace nebo na žádost předsedy Odborového svazu má právo provést revizi dodržování směrnice o hospodaření základní organizace, včetně práva kontroly výše odvodů členských příspěvků Odborovému svazu,
- sleduje stav ochrany členů, vyřizování jejich podnětů, návrhů a připomínek,
- kontroluje a střeží uplatňování vnitrosvazové demokracie, plnění Stanov a Programu Odborového svazu,
- poskytuje metodickou pomoc revizním komisím základních organizací (revizorům účtů základních organizací),
- přijímá vlastní jednací řád,
- předseda revizní komise nebo jím pověřený člen revizní komise se s hlasem poradním účastní jednání Sněmu Odborového svazu a Výkonné rady Odborového svazu,
- členové revizní komise nemohou být členy Sněmu Odborového svazu, Výkonné rady Odborového svazu, Předsednictva odvětvové sekce a naopak.
9.5.3 Revizní komise je svolávána dle potřeby předsedou revizní komise, mimořádně předsedou Odborového svazu, nejméně 1x za čtvrtletí.
9.5.4 Revizní komise podává zprávy ze své činnosti Sněmu Odborového svazu a Sjezdu Odborového svazu.
9.5.5 Pro revizní komise a revizory účtů základních organizací platí uvedená ustanovení přiměřeně.
10. Finanční prostředky a hmotný majetek Odborového svazu a ZÁkladnÍch Organizacích
10.1 Základním zdrojem finančního a hmotného zabezpečení odborové činnosti je movitý i nemovitý majetek, příspěvky členů a zisk z vlastní podnikatelské činnosti a aktivit. Odborový svaz i základní organizace mohou s tímto majetkem samostatně podnikat, účastnit se na podnikatelské činnosti právnických a fyzických osob, a to v souladu s obecně závaznými předpisy (např. vkládání volných finančních prostředků do cenných papírů, eventuelně k provádění jiných finančních operací, půjčování majetku apod.). Základní organizace může získat prostředky z prodeje svého hmotného i nehmotného majetku.
10.2 Sněm Odborového svazu je pověřen hospodařením s finančními prostředky a s hmotným a nehmotným majetkem Odborového svazu, včetně delimitovaného majetku z bývalého ROH a majetku zaniklých základních organizací převedených na Odborový svaz. Za řádné hospodaření základní organizace s finančními prostředky, hmotným a nehmotným majetkem odpovídá výbor, který pravidelně informuje členy o stavu hospodaření základní organizace.
10.3 Rozdělení členských příspěvků mezi základní organizace a Odborový svaz stanoví Sjezd Odborového svazu.
10.4 Základní organizace je povinna podíl členského příspěvku zasílat pravidelně měsíčně na účet Odborového svazu. U základních organizací s počtem členů menším než 50 je možné, po předchozím souhlasu Výkonné rady Odborového svazu, upravit měsíční cyklus splátek na čtvrtletní.
10.5 Hospodaření s finančními prostředky se řídí Směrnicí o hospodaření s finančními prostředky Odborového svazu a rozpočtem Odborového svazu.
10.6 Členský příspěvek
10.6.1 Výše členského příspěvku se stanoví 1 % z čistého příjmu člena. Základní organizace odvádí na Odborový svaz podíl z členských příspěvků podle článku 10.3 Stanov, a to vždy z 1 % čistého příjmu člena.
10.6.2 U žen na mateřské dovolené, u žen a mužů na rodičovské dovolené a nepracujících důchodců se stanoví členský příspěvek v minimální výši 10 Kč měsíčně. Členská schůze (konference) základní organizace může minimální výši členského příspěvku těchto členů zvýšit s platností pro svou základní organizaci. U členů v dočasné pracovní neschopnosti je za dobu vyplácení nemocenské z prostředků nemocenského pojištění, stanoven členský příspěvek za každý kalendářní den ve výši 3 Kč.
10.6.3 Výše členského příspěvku u individuálního členství je stanovena v minimální výši 150 Kč měsíčně, nebo 1 800 Kč ročně s možností pololetních splátek. Členská schůze (konference) základní organizace může minimální výši členského příspěvku individuálního člena zvýšit s platností pro svou základní organizaci. Sněm Odborového svazu může svým rozhodnutím upravit minimální výši členského příspěvku individuálních členů.
11. Dispozice s majetkem při sloučení, SPLYNUTÍ, rozdělení nebo zrušení ZÁKLADNÍ ORGANIZACE
11.1 Dohoda o vypořádání finančních a majetkových poměrů
Dojde-li ke sloučení, splynutí nebo rozdělení základních organizací, vypracují zúčastněné základní organizace dohodu o vypořádání finančních a majetkových poměrů a předloží ji ke schválení svým členským schůzím (konferencím). V případě, že mezi základními organizacemi nedojde k dohodě, může na žádost kterékoliv z nich vstoupit do jednání Výkonná rada Odborového svazu.
Základní organizace jsou povinny při sloučení, splynutí, rozdělení či zrušení zabezpečit vypořádání všech pohledávek a závazků vztahujících se k jejich majetku a činnosti.
11.2 Zásady při slučování nebo splynutí základních organizací
11.2.1 Provede se inventarizace movitého a nemovitého majetku, včetně inventarizace pohledávek a závazků, zpracuje se účetní závěrka.
11.2.2 Na základě písemných protokolů schválených členskými schůzemi (konferencemi) slučovaných nebo splývajících organizací budou převedeny finanční prostředky, movitý a nemovitý majetek do sloučené nebo nové základní organizace. Protokoly musí obsahovat zejména dohody a zápisy o převzetí jednotlivých druhů (položek) majetku základních organizací, inventarizační soupisy, účetní závěrku, soupis závazků a pohledávek a podpisy statutárních zástupců zúčastněných základních organizací.
11.2.3 Sloučení nebo splynutí základních organizací a určení nástupnické organizace se oznámí Odborovému svazu, příslušnému finančnímu úřadu podle sídla základní organizace a příslušnému finančnímu úřadu podle místa polohy nemovitosti ve vlastnictví základní organizace, příslušnému bankovnímu ústavu a rejstříkovému soudu.
11.3 Zásady při rozdělení základní organizace
11.3.1 Finanční prostředky, movitý a nemovitý majetek se rozdělují mezi příslušné základní organizace podle zásad schválených členskou schůzí (konferencí) původní základní organizace.
11.3.2 Při rozdělování nemovitého majetku je nutno přihlížet vedle počtu přecházejících členů i k zásadě účelnosti, aby zařízení mohla i nadále sloužit svému účelu.
11.3.3 Převod finančních prostředků, movitého a nemovitého majetku se uskutečňuje na základě písemných protokolů za účasti zástupců všech příslušných nových základních organizací. Protokoly musí obsahovat zejména dohodu o převzetí a předání finančních prostředků a ostatního majetku včetně inventurních soupisů všech druhů majetku dle jednotlivých nových základních organizací účetní závěrky a jejího členění dle jednotlivých položek převodu. Převod nemovitého majetku podléhá zápisu do katastru nemovitostí.
11.3.4 Oznámení o rozdělení základní organizace a o vzniku nových základních organizací je nutné zaslat na Odborový svaz. Současně je také nutné učinit oznámení příslušnému finančnímu úřadu, rejstříkovému soudu a u bankovního ústavu zřídit běžný účet nově vzniklých základních organizací.
11.4 Zásady při zrušení základní organizace
11.4.1 O zrušení základní organizace s likvidací rozhoduje členská schůze (konference). Dojde-li ke schválení zrušení základní organizace s likvidací, sepíše se o likvidaci zápis, jehož nedílnou součástí je usnesení členské schůze (konference) doložené prezenční listinou přítomných.
11.4.2 Výbor a revizní komise, nebo k tomu členskou schůzí (konferencí) určená likvidační komise základní organizace provedou stanovená opatření:
- zajistí vyrovnání veškerých finančních závazků, zajistí pohledávky vyplývající z činnosti základní organizace a jejích zařízení a zajistí splnění úkolů vyplývajících z usnesení členské schůze (konference) o zrušení základní organizace,
- ke dni zrušení základní organizace ukončí výběr členských příspěvků a provede jejich vyúčtování,
- provede inventarizaci movitého i nemovitého majetku, závazků a pohledávek, odvede pokladní hotovost na běžný účet a zůstatek prostředků na běžném účtu po ověření revizní komisí a po schválení členskou schůzí (konferencí) převede na běžný účet Odborového svazu. Pokud nelze členskou schůzi (konferenci) svolat, mohou být prostředky převedeny na základě původního rozhodnutí o likvidaci,
- za řádné vypořádání majetkových poměrů základní organizace odpovídá výbor a revizní komise, nebo k tomu členskou schůzí (konferencí) určená likvidační komise základní organizace. Zprávu o revizi a projednání likvidační účetní závěrky schvaluje členská schůze (konference) a zápis včetně usnesení, zprávy revizní komise základní organizace a likvidační závěrky předloží základní organizace Odborovému svazu,
- vypracuje likvidační účetní závěrku základní organizace a jejího zařízení a po prověření revizní komisí základní organizace ji nejpozději do 2 měsíců ode dne zrušení základní organizace předloží společně se stanoviskem revizní komise základní organizace na Odborový svaz. S likvidační závěrkou předá základní organizace Odborovému svazu i účetní výkazy, účetní knihy, účetní doklady, nepoužité bloky pokladních dokladů, razítka zanikající základní organizace, doklad o zrušení běžného účtu a použité i nepoužité členské průkazy. Zároveň předá potvrzení finančního úřadu, správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven o vyrovnání daňových a odvodových povinností. Odborový svaz provede výmaz základní organizace z evidence základních organizací Odborového svazu a podá návrh na výmaz u příslušného rejstříkového soudu. Základní organizace zaniká výmazem ze spolkového rejstříku.
12. ZÁVĚREČNÁ a přechodná USTANOVENÍ
12.1 Sídlo Odborového svazu
Odborový svaz působí na území České republiky a jeho sídlem je Praha.
12.2 Provádění změn a vydávání prováděcích směrnic ke Stanovám
Změny Stanov Odborového svazu může provádět pouze Sjezd Odborového svazu. Ve výjimečných případech může o doplnění nebo úpravě Stanov Odborového svazu rozhodnout Sněm Odborového svazu.
Sněm Odborového svazu je oprávněn vydat podle potřeby prováděcí směrnice k jednotlivým článkům Stanov.
12.3 Účinnost Stanov
Stanovy Odborového svazu nabývají účinnosti dnem schválení na Sjezdu Odborového svazu.
Tyto Stanovy Odborového svazu byly schváleny VI. Sjezdem Odborového svazu dne 17. září 2015 a vstupují v platnost a nabývají účinnosti dnem schválení. Tímto dnem pozbývají platnosti Stanovy Odborového svazu schválené V. Sjezdem Odborového svazu ze dne 17. září 2010.